Petr Vakoč – nejen cyklista, dříč a kamarád

Petra znám již poměrně dlouho, je to někdo, s kým si mohu promluvit téměř o všem a s kým sdílím řadu názorů a pohledů na svět. Oba jsme lidé, kteří hodně přemýšlejí. Pořád mám v hlavě knihu s titulem: „Rozhovor dvou lidí, kteří přemýšleli až příliš.“ V našem mindsetu je život zjednodušovat, naučit se vypínat myšlenky, hledáme krásu v přírodě, na horách a radosti v drobných chvílích. Nejčastěji si pošleme fotku krajiny, z výletu…a také z kavárny s dortem. Petr je zároveň někdo, kdo má nedozírné znalosti a zkušenosti s jídlem a výživou.

Zdraví skrze jídlo

Sama jsem si prošla řadou nesmyslných období. Je tvrdé si přiznat, že moje kompulzivní duše se spoustou traumat a bolestí z dětství a dospívání se bude z následků léčit ještě dlouho a práce, která mě čeká, je obrovská. Ačkoli na tomto všem pracuji již skoro 10 let, stále se objevují nová a nová témata a nejvíce je zviditelnilo právě zhruba sedmiměsíční období, kdy můj nejdražší otec završil svou pouť na tomto světě po boji, který do poslední chvíle nehodlal vzdát. Jedním z těchto témat je i jídlo.